Základní škola Horní Maršov

Historie českého školství v Horním Maršově od roku 1918 po současnost

Významné milníky českého školství v Horním Maršově

  • České školství od roku 1918
  • Nová školní budova 1993
  • Současnost

První škola v Maršově vznikla pravděpodobně již v 16. století. Budova stála na stejném místě jako druhá školní budova, která byla postavena roku 1794 pod dnešním parkovištěm u restaurace Na Kopečku.

Roubené stavení s valbovou střechou bylo postaveno pro děti z Maršova, Temného Dolu a Dolních Lysečin. Nedostatkem žáků rozhodně netrpěla, protože např. v roce 1840 do školy docházelo 248 a v roce 1865 dokonce 340 žáků. Budova ale byla shledána jako nevyhovující, a proto obec postavila v roce 1886 školu novou, a to ve středu Maršova.

V roce 1892 hned vedle obecné školy přibyl další objekt určený pro měšťanskou školu. Budovy sloužily základnímu školství více než sto let. Dnes je můžete vidět u hlavní silnice ve středu obce. V roce 1993 byla dostavěna nová budova školy, která byla pojata tak, aby mohla školství sloužit nejméně dalších sto let.

Vzhledem k národnostnímu složení obyvatelstva v Maršově fungovala až do roku 1925 pouze německá škola. Od roku 1925 do roku 1938 se souběžně učilo v  české i německé škole, česká byla ovšem po přijetí mnichovského diktátu uzavřena. Od září roku 1945 byla naopak otevřena pouze česká škola.
Podrobněji je zde zpracována historie českého maršovského školství, pro přehled zde uvádíme důležité časové mezníky:

1925 - 1938 Obecná škola (pro žáky 1. - 5. třídy)
1945 - 1953 Národní škola pro žáky 1. - 5. třídy (do měšťanské školy děti dojíždí do roku 1949 do Svobody nad Úpou - od roku 1948 je měšťanská škola přejmenována na střední školu)
1949 - 1950 pobočka střední školy pro žáky 6. - 9. třídy
1950 - 1953 samostatná střední škola v Horním Maršově
1953 - 1960 osmiletá střední škola ( vznikla sloučením národní školy a střední školy)
1960 – 1980 přejmenování na základní devítiletá škola
1980 - dodnes přejmenování na základní škola

1946 - dodnes zahájení provozu mateřské školy
1947 - 48 existence pobočky hudební školy v Trutnově
1950 – dodnes zahájení provozu školní družiny

Historie českého školství v Horním Maršově začíná až rokem 1925. Tehdy byla v obci, obydlené převážně občany německé národnosti, založena česká škola. Je pochopitelné, že od počátku bojovala s nedostatkem žáků.

Česká obecná jednotřídní škola byla umístěna v jedné třídě obecné školy německé. Prvním správcem se stal učitel Bohuslav Stehlík. Ten zahájil vyučování 14. 12. 1925 , a to s jedenácti žáky, z nichž pět mělo českou a šest německou národnost. Bylo paradoxní, že ani žáci české národnosti nemluvili dobře česky. Na to vzpomíná ve školní kronice B. Stehlík: „S úsměvem vzpomínám, jak jsem se narychlo učil německy, ale pracoval jsem. Výsledky z počátku byly nepatrné – co jsem ve škole naučil, to děti do druhého dne zapomněly, neboť jakmile opustily třídu, hned mluvily německy, ba i doma mluvily německy….. Mám jen obavu, zda přes prázdniny děti vše nezapomenou. Ale snad to vyučování půjde lehčeji.“

Zda bylo jeho snažení korunováno úspěchem a děti přece jen vše nezapomněly,     B. Stehlík již nezjistil. Dne 31. 8. 1926 byl přeložen na své definitivní místo a na jeho post nastoupil Miloš Švitorka, který na zdejší české škole působil osm školních roků. Ale ani v těchto letech se početní stavy českých žáků nezvyšovaly, jejich počet se pohyboval mezi šesti až devíti.

Dnem 1. září 1934 byl ustaven správcem Václav Lukáš. Počet žáků byl stále žalostný, od 10 do 16 dětí. Zahájení školního roku 1938/39 proběhlo ve znamení velkého politického napětí a v poněkud dusné atmosféře. Do školy nastoupilo pouze pět dětí. V tomto neblahém období začala většina českých rodin opouštět Horní Maršov. Mnichovský diktát dokonal zmar české školy. Její činnost byla přerušena na celých sedm let až do září 1945.

V květnu 1945 byla v Horním Maršově znovu otevřena jako jediná česká škola. Výuka byla zahájena 1. září 1945, školu umístili do prostorů bývalé německé měšťanské školy. Zpočátku pracovala jako jednotřídní o dvaceti sedmi dětech. Řídícím učitelem byl jmenován Václav Lukáš, který zde působil již v letech 1934 – 1938, učitelkou 2. třídy se stala Helena Cihelková.

Poměry v obci samozřejmě ovlivňovala i politická situace v republice. Jednalo se zejména o příchod českých přistěhovalců a odsun sudetských Němců. Zmizela tím většina původního obyvatelstva a noví osídlenci si začali teprve zvykat na nové prostředí. Teprve rok 1946 znamenal určitou konsolidaci poměrů. Změny se dotkly i školství.

V lednu 1946 byla výnosem školského referátu v Trutnově, jako jedna z prvních v okrese, zřízena mateřská škola s jedním oddělením, umístěná v jedné místnosti školní budovy. Vnitřní vybavení bylo poněkud svérázné, neboť pocházelo z přádelny J. A. Klugeho v Temném Dole.

Ve školním roce 1946/47 se škola rozšířila, začaly fungovat tři třídy. V první třídě působil Václav Lukáš, řídící učitel, ve druhé vyučovala Helena Cihelková a ve třetí se vystřídali celkem tři učitelé. Probíhalo zde i vyučování katolického náboženství (farář Václav Bouška, administrátor Jaroslav Malíšek).

Ve školním roce 1947/48 se vyučovalo již v 1.- 5. třídě s tím, že ve druhé a třetí třídě probíhala výuka střídavě, čtvrtá a pátá třída byly spojeny. Důvodem byl nedostatek učitelů.

Od roku 1948 žáci začali zúčastňovat různých brigád, tento fenomén se stal typickým i pro následující léta, zejména pro éru budování „socialismu“. Jednalo se například o zalesňovací práce, sušení sena, sběr brambor a zametání chodníků. Tato praxe skončila až po listopadu 1989. Naštěstí se ani v této době nezapomínalo na kulturu, jako byly školní výlety, návštěvy kina, zájezdy do divadla a podobně. Škola podporovala i sportovní činnost žáků. V říjnu 1947 byla při škole zřízena organizace Sdružení rodičů a přátel školy, její činnost zanikla po roce 1989.

Rok 1948 ovlivnil mnohé sféry života. Hlavní motorem těchto změn byl komunistický převrat v únoru 1948. Měnila se situace, lidé i ministři. Ministrem školství byl jmenován Zdeněk Nejedlý, který okamžitě začal uplatňovat v praxi svou představu o školství.

V květnu 1948 vyšel nový zákon o jednotné škole, podle něho se měšťanská škola změnila ve školu střední s povinnou čtyřletou docházkou. Na zdejší škole vyučovali ve školním roce 1948/49 tři učitelé – Václav Lukáš, Helena Cihelková a Josef Jodas. V roce 1949/50 fungovala škola jako dvojtřídní, první a druhý ročník vyučoval Václav Lukáš, třetí, čtvrtý a pátý ročník Anna Frizlová. V roce 1950/51 působili na škole pouze muži, což je pro dnešní dobu již nezvyklé, a to ředitel Václav Lukáš, Vladimír Novotný a Josef Jodas. Novinkou se stalo zřízení družiny mládeže pro děti národní školy, jejichž matky byly zaměstnány. MNV získal pro ni „nejlepší budovu v obci“ (podle kronikáře V. Lukáše), č. p. 97, kterou po určitých adaptacích přizpůsobil školním účelům.

V květnu 1949 proběhlo jednání mezi zástupci obcí Svoboda nad Úpou, Horní Maršov, Pec, Velká a Malá Úpa a školským referátem Okresního národního výboru v Trutnově o založení střední (měšťanské) školy v Horním Maršově. Protože v obci byly příhodné podmínky pro její zřízení (budova, nábytek, pomůcky), povolil Krajský národní výbor v Hradci Králové nejprve od 1. 9. 1949 prozatímní zřízení pobočky Střední (měšťanské) školy ve Svobodě nad Úpou se sídlem v Horním Maršově. Škola byla umístěna v budově č. 87 (bývalá německá obecné škola), která dosud sloužila jako skladiště národního majetku.

Ředitelem se stal Miroslav Valenta, učiteli Josef Kobík a Jarmila Veselá. Vyučovalo se zatím jen v prvním a druhém ročníku. Zřízení této pobočky kvitovali zejména zdejší občané, protože jejich děti již nemusely dojíždět. Na hospodaření školy přispívaly i přilehlé obce (Velká a Malá Úpa, Pec) určitou finanční částkou. Patronát nad všemi maršovskými školami (mateřskou, národní a střední) vykonával závod Texlen, n. p. - Temný Důl. Prvního září 1950 byla zdejší střední škola osamostatněna, prvním ředitelem se stal Oldřich Šabaka, dalšími učiteli byli Jarmila Veselá, Ludmila Babáková, manželé Beranovi. Zajímavostí je, že se ještě využívalo mezinárodní pomoci ze „západu“. Dánský Červený kříž provedl očkování dětí národní a mateřské školy, v letech 1948 – 49 bylo stravování (v této době ještě fungoval lístkový systém) žáků národní a střední školy zajištěno z přídělů (sušené mléko, konzervy, párky, slanina, margarin, sádlo), které poskytoval Mezinárodní dětský fond.

V roce 1953 došlo k další významné reorganizaci ve školství. Národní škola byla sloučena se školou střední,  a tím se vytvořila osmiletá střední škola. Ředitelem se stal Zdeněk Drbohlav, učiteli Oldřich Stuchlík, Václav Lukáš, Marie Malá, Ludmila Babáková, Jana Sčílková a Josef Jarý. Vzhledem ke zvýšenému počtu žáků přestala vyhovovat prostorem školní jídelna a musela být přemístěna do budovy ÚNZ. Také Horního Maršova se dotkla vlna perzekucí padesátých let, za protistátní činnost byl zatčen a odsouzen administrátor Jaroslav Malíšek, který na zdejší škole vyučoval katolické náboženství.

V roce 1955 došlo k rozšíření školy o dvě třídy, takže již měla osm tříd a družinu mládeže. Postupně docházelo i k pozvednutí úrovně školy, zejména po stránce materiální. Např. v roce 1956 byla z výtěžku plesu SRPŠ zakoupena rozhlasová stanice.

V roce 1960 došlo ke změnám souvisejícím se zavedením devítileté školní docházky.
Podle nových osnov a učebnic začala výuka v první a v šesté třídě a škola byla přejmenována na Základní devítiletou školu. Nedílnou součástí školního života se stal sběr odpadových surovina a sběr léčivých bylin. Tato aktivita byla velmi vyzdvihována a pokládána za velký přínos mládeže k budování „socialismu“. Sběr nebyl dobrovolnou, nýbrž povinnou součástí života dětí. Ale nejen povinnosti se staly trvalou součástí školní docházky, tu doprovázely i příjemnější okamžiky.

Jako výborná ukázka moderního sponzorství sloužil závod Texlen v Temném Dole. Jako patronátní podnik poskytl několikrát finanční prostředky na zájezdy do divadel (zejména do Hradce Králové) či do jiných kulturních institucí, jako muzeí, zoologické zahrady atd. Školní výlety byly v tomto období organizovány hromadně. Například v roce 1959/60 navštívily děti prvního stupně Babiččino údolí a Český ráj, druhý stupeň stanoval ve Sloupu v Čechách.

Škola se také zúčastňovala různých soutěží ve zpěvu, Puškinova památníku, soutěže v poznávání rostlin, živočichů a minerálů, olympiád v ruském jazyce, chemii, fyzice a matematice.

Koncem padesátých a začátkem šedesátých let docházelo k zvyšování počtu dětí, kvůli tomu se zřídily dvě první (1. A, 1. B) a dvě šesté třídy (6. A, 6. B). Ovšem potíž spočívala v jejich umístění, protože kapacita školní budovy již nepostačovala. Následující léta řešila tento problém pouze dočasným umísťováním jednotlivých tříd na různá místa v obce. Nedostatek místa a později i havarijní stav školních budov se stal problémem, který definitivně vyřešila až výstavba nové školy v roce 1993. Úvahy o postavení nové školní budovy se neobjevily v devadesátých letech poprvé. Již od roku 1961 se o tom jednalo, vypracovaly se dokonce i plány na novou školu v prostoru "Lágrů", avšak z finančních důvodů nebyly nikdy realizovány, podobně jako plány průstavby a renovace starých budov, o které se uvažovalo těsně před rokem 1989. Mezitím se škola dále potýkala s nedostatkem prostor, dvě třídy se učily v zámku, dílna byla umístěna v budově bývalé pekárny, č. p. 100, a školní kuchyně v budově OÚNZ, č. p. 78. Stav budov školy se rok od roku zhoršoval, veškerá opatření se jevila pouze jako provizorní. Situace se vyhrotila do té míry, že se nakonec zařízení školy postupně nacházela v šesti budovách.

Další období se projevovalo jenom dílčími úpravami obou budov zvenčí i uvnitř, naprosto nedostačujícími řešeními stále havarijního stavu. V roce 1968 zde byla vyměněna všechna okna, do tříd zaveden vodovod a instalována hygienická zařízení. Téměř po dvouleté opravě byla slavnostně otevřena budova č. p. 87, kde byla umístěna první, druhá a pátá třída a síň tradic zaměřená na historii obce a Krkonoš. V jedné místnosti fungovala provizorní tělocvična.

Problémy kolem nevyhovujících prostor vyvrcholily na konci roku 1989. Krajský ústav národního zdraví Hradec Králové a Krajská hygienická stanice zaslaly MNV a ředitelství ZŠ výsledky měření výskytu radonu v budovách ZŠ. V závěru bylo nařízeno bezodkladné přemístění žáků mimo školní budovy.
Tím padla připravovaná akce průstavby školy a byla okamžitě zahájena ozdravná opatření odvětrávání pod podlahou, speciální izolace), dotovaná ze státního rozpočtu. Vyučování se přemístilo do budovy zámku, část nižšího stupně a družina byla umístěny v budově MNV , tělocvičně, dopoledne se vyučovalo i ve školní jídelně. Po sametové revoluci došlo k mnohým změnám, a to nejen ve školství. Na ZŠ se změnily učební plány, přibyla výuka anglického a německého jazyka.

Od 1. ledna 1991 se po provedených ozdravných opatřeních vrátila do své budovy první až čtvrtá třída. Přesto bylo rozhodnuto, že se postaví nová škola, na její výstavbu byla uvolněna Ministerstvem financí částka 20 miliónů Kč. Z této částky se uhradila projektová dokumentace a stavba ČOV. Obec z vlastních prostředků uhradila dalších 2, 5 miliónu Kč.

Nová škola byla postavena na místě bývalého kravína (původně brusírna dřeva) v období od dubna 1992 do září 1993 v celkové ceně 68 miliónů Kč      (z toho stát uhradil 43 milióny Kč). Polská firma Budimex Rzeszov použila na stavbě špičkovou stavební techniku. Patnáct českých firem spolupracovalo jako subdodavatelé některých speciálních prací – nátěry, podlahové krytiny, truhlářské práce apod. Protokol o odevzdání a převzetí stavby byl sepsán v září 1993. Byly provedeny revize a tlakové zkoušky, včetně radonového měření.

Dne 23. 10. se začalo s úklidem a stěhováním nábytku a pomůcek. Provoz v novém objektu začal 1. 11. 1993 a 4. 11. došlo k slavnostnímu otevření. Během školního roku se objevily některé skryté vady (zatékání do objektu, funkčnost počítačem řízeného topení, nevhodnost použití některých materiálů apod.), které byly postupně odstraňovány.

Od 1. 1. 1994 má základní škola právní subjektivitu. Zřizovatelem školy je obec Horní Maršova a škola byla zřízena jako příspěvková organizace. Byla vytvořena Rada školy, složená ze zástupců všech tří obcí, odkud děti chodí do školy, rodičů i pracovníků školy.

Od 1.1. 2003 byla ke škole připojena školní jídelna a mateřská škola. Zároveň došlo od 1. 1. 2006 i ke změně názvu školy na Základní školu a Mateřskou školu, Horní Maršov. Ani na kulturu se nezapomíná, škola pořádá zájezdy do divadla v Hradci Králové, několikrát dokonce žáci využívali i divadelní předplatné, zajišťuje divadelní představení a výchovné koncerty ve víceúčelovém sále. Rozšířil se rovněž počet kroužků, které vedou většinou učitelé zdejší školy, některé z nich fungují dodnes (florbalový, modelářský, sportovní, jazykový, keramický). Výrazných úspěchů dosahovali žáci s dramatickým kroužkem, když se pravidelně umísťovali na předních místech okresního i krajského kola, zúčastnili se i celostátní přehlídky v Trutnově. Florbalisté se dokonce v roce 1999 probojovali na mistrovství ČR ve florbale, volejbalistky zase obsadily v okresním kole první místo (2001). Pravidelnými úspěchy se škola mohla chlubit i v jazykových soutěžích (2. místo Š. Homolkové v celostátním kole olympiády v anglickém jazyce, úspěchy v okresních kolech olympiád v anglickém a německém jazyce – Serafín, Mašek, Dostálek, Novotná, Kopecký). Navíc škola pravidelně organizuje Maršovský pohár ve florbale, žáci i učitelé pomáhají při přípravě Dnů Země a Letní slavnosti.

 

rodice_vitani_logo

Proškoly.cz

proskoly

Odhlašování obědů

 prihlaseni

Jídelní lístek

 

Změna rozvrhu

stopwatch

EU projekt

plakat_EU

Počítačové kurzy

 20080117_25

Pronájem učeben

 ucebny-_036